Nejstarší občanský zákoník Slovanů

První občanský zákoník, Zákon Sudnyj Ljudem, přinesli věrozvěsti Cyril a Metoděj v r. 863 na Velkou Moravu. Zákon napsaný ve staroslovanštině hlaholicí byl srozumitelný všem lidem.

Kníže Rastislav chtěl zavést na Velké Moravě zákon podle byzanského vzoru, který by upravoval rodinné i občanské právo. Zákon Sudnyj Ljudem je z velké části doslovným překladem byzantské právní příručky Eklogy, datované kolem roku 740. Původně šlo o sbírku pravidel pro ozbrojené jednotky, používanou v Makedonii.

Samostatně byly koncipovány a přidány stati 1, 2, 7a a ke konci 30a. Další změny oproti Ekloze jsou provedeny na místech, kde jsou hrdelní a mrzačící tresty zmírněny nebo nahrazeny církevním pokáním.

Na jeho níže uvedené ustanovení se jistě  spoléhal svatý  Václav, když se chtěl r. 935 před svými vrahy ukrýt v kostele. Proto byly dveře zavřeny.

 „Nikdo ať toho, kdo se utíká do chrámu, násilím nevyvede, toho, kdo se sem utekl …  Pokusí-li se kdo, ať je to kdokoli, násilím vyvést z chrámu toho, kdo se sem utekl, ať dostane 140 ran,…“

Tyto a další historické souvislosti si můžete přečíst v knize „Legenda o sv. Ludmile.“