Cíl
Vlastenectví a prosperita českého národa
Naším cílem je připomínat duchovní dědictví slovanského písemnictví, úctu k věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a odpovědnost vůči budoucím generacím.
Myšlenka
Spolupráce mezi sobě rovnými
Základní myšlenkou Klubu přátel Lípy slovanské je snaha o naplnění spolupráce mezi sobě rovnými slovanskými národy. Nejde o nadřazenost, soupeření ani uzavřenost, ale o vědomí společných kořenů, kulturní paměti a vzájemného respektu.
Chceme připomínat, že značná část Evropy byla historicky slovanským prostorem a že slovanské národy mají bohaté duchovní, jazykové a literární dědictví, které si zaslouží být poznáváno, chráněno a předáváno dál.
Cyril a Metoděj jako společný základ
Úcta k věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi je jedním z nejsilnějších společných prvků slovanských národů. Jejich dílo nebylo pouze náboženské, ale také kulturní, jazykové a civilizační.
Přinesli Slovanům možnost vzdělání a duchovního života v jazyce, kterému lidé rozuměli. Staroslověnština se stala spisovným jazykem vytvořeným pro šíření křesťanství a vzdělanosti mezi slovanskými národy.
V době, kdy řečtina představovala jazyk básníků a filozofů a latina jazyk právníků, správy a vojáků, přinesli Cyril a Metoděj Slovanům něco mimořádného: důstojnost vlastního slova.
„Slovo, kterému lidé rozumějí, se může stát mostem mezi vírou, kulturou a národem.“
Odpovědnost vůči zemi a budoucnosti
Naše česká země je krásná. Není samozřejmostí, že žijeme v prostoru, kde máme mír, jazyk, kulturu, domov a možnost svobodně tvořit. Každá generace dostává do rukou dědictví, které sama nevytvořila, ale za které nese odpovědnost.
Měli bychom se snažit zanechat tuto zemi těm, kteří přijdou po nás, krásnější, pevnější a duchovně bohatší. Nejen v hmotném smyslu, ale také v oblasti vztahů, paměti, vzdělanosti a kulturní soudržnosti.
Stejně důležité je zanechat budoucím generacím přátele všude kolem – lidi, kteří naši zemi znají, váží si jí a mají k ní vztah založený na porozumění.
Otázky, které stojí za připomenutí
Slovanské knihy jako nástroj
Chceme posilovat vliv duchovního dědictví slovanského písemnictví. Knihy, texty, staré rukopisy, překlady i kulturní odkazy nejsou jen předměty uložené v archivech. Jsou to živé nosiče paměti.
Slovanské knihy pro nás představují nástroj, kterým lze připomínat společné kořeny, podporovat vzdělanost a probouzet zájem o minulost, která stále promlouvá k současnosti.
Hlaholice – počátek slovanského slova
Hlaholice je jedním z nejvýznamnějších symbolů slovanského písemnictví. Připomíná chvíli, kdy slovo dostalo podobu písma a kdy se duchovní i kulturní obsah mohl předávat v jazyce blízkém slovanským národům.
Není pro nás pouze historickou abecedou. Je znamením počátku vzdělanosti, samostatnosti a důstojnosti slovanského slova.
Písmo jako nositel paměti
Písmo není jen nástroj. Je nositelem paměti, myšlenek a identity. Díky slovanskému písemnictví mohly být zaznamenány texty, překlady i duchovní obsah, který by jinak zůstal nepřístupný.
Právě schopnost zaznamenat vlastní jazyk znamenala zásadní krok ke vzniku kultury, vzdělanosti a společného vědomí.
Náš cíl
Cílem Klubu přátel Lípy slovanské je pečovat o paměť, jazyk, kulturní dědictví a přátelství mezi lidmi, kteří věří, že minulost není mrtvá, pokud z ní dokážeme čerpat sílu pro budoucnost.