Křest knížete Bořivoje

Český kníže přijel na Moravu jako vážený host. U slavnostní tabule však pro něj nebylo místo. Ponížení, které jej čekalo, změnilo osud celého českého národa.

Psal se rok 880. Český kníže Bořivoj přijal pozvání mocného velkomoravského vládce Svatopluka. Když však vstoupil do hodovní síně, čekalo jej pokoření. Zatímco křesťanští velmoži usedli ke stolu, pohan Bořivoj musel zůstat na podlaze mezi služebnictvem.

Poníženého knížete oslovil arcibiskup Metoděj: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, že jsi vyhoštěn ze sedadel knížecích?“ Bořivoj se však nenechal zastrašit a položil jedinou otázku: „Co nového mi přinese náboženství křesťanské?“

Metoděj mu nesliboval jen spásu duše. Nabídl mu moc nad velmoži, vítězství nad nepřáteli a slavnou budoucnost jeho potomků. Pro mladého knížete to byla lákavá nabídka. Bořivoj však dobře věděl, že přijetí křesťanství může zabránit podřízení české země francké moci.

Právě proto měla Metodějova slova takovou váhu. Křesťanství, které hlásal, promlouvalo jazykem Slovanů. Bořivoj se rozhodl přijmout novou víru, aby zachránil svůj národ. Z ponížení u Svatoplukova stolu tak vzešlo rozhodnutí, které změnilo dějiny Čech na více než tisíc let.  Více v knize „Legenda o sv. Václavu“.